Začnu nedorozuměním: Někteří kritici mylně zaměňují termíny „zlojed“ a „špatný člověk“ jako ekvivalentní výrazy a na základě tohoto omylu pak dovozují, že nechápu komplexitu lidské povahy a realitu příliš zjednodušuji. Já samozřejmě chápu, že lidská povaha je mnohodimenzionálním vektorem ukazatelů, kdy každý člověk jedná na základě širokého souboru vědomých i nevědomých podnětů a emocí. Termínem „zlojedství“ označuji pouze jednu z komponent povahy člověka, která je ovšem důležitá ze společenského hlediska. „Zlojedství“ daného člověka charakterizuje jeho náchylnost až ochotu k vědomé devastaci společenských hodnot za účelem vlastního obohacení, mocenského zisku nebo z jiných egoistických důvodů. Zlojedem je pak člověk se silným „zlojedstvím“, který má navíc významný společenský dopad.

Z uvedené charakteristiky vyplývá, že například násilník nebo výtržník nemusí být zlojedem. Pojem „zlý člověk“ je obecnější než pojem „zlojed“. Zatímco prakticky každý rozumný člověk se shodne, že zlojed je zlý člověk, zlý člověk nemusí být ještě zlojed.

Teď ke kritice mého údajného přístupu ke společnosti: Rozděluji prý společnost na „zlojedy a ty ostatní“ a mám černobílé vidění světa. Podobné názory vznikají z lepším případě z nepochopení, viz např. blog http://evropanka.blogspot.cz/2012/11/kral-karel.html, v horším případě z důvodu účelové manipulace, např. blog Václava Klause jr. na http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-klaus.php?itemid=18275. Jsem si vědom, že ve většině z nás je jistá míra „zlojedství“. Nicméně zlojedem pak lze označit až člověka, u kterého míra zlojedství překročila jistou hranici, viz níže. Čtenář nechť sám posoudí, zda tento popis může znamenat černobílé vidění světa.

Poslední druh kritiky mylně předpokládá, že zlojedem může být označen člověk, který je pomýlený a na základě tohoto chybného pochopení dovozuje logickou nekonzistenci pojmu. Vědomost činění špatnosti, případně účelová snaha o ignoraci společenského dopadu činnosti, je nutná podmínka pro označení zlojed. Například člověk, který omylem dělá špatné věci a neúmyslně škodí celku, není zlojed. Zlojedem není ani psychicky nemocný člověk nebo blázen, který špatnosti dělá opakovaně a může být posedlý falešnou utkvělou představou. Extrémním příkladem takového člověka je paní Bostlová, která nejspíše trpí tzv. parafrenií, viz analýza na http://jaroslavpolak.blog.idnes.cz/c/310012/Petra-Bostlova-vs-Karel-Janecek-cili-Satanska-opereta.html. Osobně se domnívám, že paní Bostlová je naprosto upřímný blázen, zlojedy zneužívaná a pomatená „čistá duše“.

Definice pojmu zlojed

Pojem „zlojed“ jsem detailně promýšlel a analyzoval. Každému člověku lze přiřadit „koeficient férovosti“ v intervalu [-1,1]. Z důvodu zjednodušení výpočtu jsem se rozhodl aktualizovat označení z původního intervalu [0,1] (viz  článek v zářijovém čísle Forbes) na nynější [-1,1]. Číslo -1 (v předchozím označení nula) představuje maximálního zlojeda, tedy hypotetického člověka, který jedná čistě účelově pro svůj domnělý prospěch a je ochoten vědomě způsobit jakékoliv škody okolí nebo společnosti. Hodnota 0 představuje člověka s neutrálním dopadem na společnost, jehož společensky škodlivé činy jsou vyrovnány těmi užitečnými. V dobře fungující, pozitivní společnosti bude téměř každý člověk svou prací a tvořivostí přispívat společnosti, což znamená koeficient férovosti vyšší než 0. Hodnota 1 pak představuje teoreticky plně charakterního, naprosto čistého člověka, který dle svého nejlepšího svědomí a vědomí jedná vždy tak, aby maximalizoval užitek celku.

Pro přesnou definici pojmu zlojed lze použít ekonomickou teorii užitku. Pro každý počin daného člověka jsme schopni stanovit míru prospěšnosti daného činu pro celek jako reálné číslo, tzv. certainty equivalence. Jako koeficient férovosti označíme součet měr prospěšnosti všech činů lomeno součet absolutních hodnot měr prospěšnosti všech činů. Z definice vyplývá, že koeficient férovosti je reálné číslo v intervalu [-1,1]. Zlojedem pak nazveme člověka, jehož koeficient férovosti je nižší než -0,5 a jehož jednání má zároveň významný společenský dopad.

Jak vyplývá z výše uvedené analýzy, zlojed je v principu pojem a fenomén z oboru politické ekonomie.

Zdůrazňuji, že pro vyhodnocení zlojedovosti daného člověka nás zajímají jeho reálné činy, které mají dopad na společnost, nikoliv pouze proklamace. Je jasné, že každý člověk se může měnit. Ten, kdo byl v minulosti zlojed, může svoje budoucí chování narovnat. Z tohoto důvodu nás nejvíc zajímají aktuální činy.