Hledáme štěstí na správném místě? Darin Olien o tom, co nás oslabuje a jak získat zpět svou vnitřní sílu

Žijeme v době nadpředstavitelného pohodlí. Máme jídlo na dosah ruky, technologie, které nám dokážou splnit přání dřív, než ho stihneme vyslovit, a komfort, o kterém se předchozím generacím ani nesnilo. A přesto je dnes tolik lidí vyčerpaných, rozptýlených a tak nějak prázdných. Hledáme tedy štěstí na správném místě?

Do třetího dílu druhé série Talks 21 jsem pozval Darina Oliena – autora knih SuperLife a Fatal Conveniences, spolutvůrce dokumentárního seriálu Down to Earth se Zacem Efronem a producenta nového dokumentárního projektu A Road Map To Happiness, který spouští tento rok. Darin je systémový myslitel, který vidí souvislosti mezi tím, co jíme, jak žijeme a jak nás formují skrytá pokušení moderní doby. Posledních dvacet let zkoumá, jaké životní návyky a podmínky skutečně podporují lidské zdraví a spokojenost.

Společně jsme během našeho rozhovoru probrali, co podle něj dělá člověka skutečně šťastným a proč to s penězi, úspěchem ani s pohodlím nemá tolik společného, jak se může zdát. Proč nás věci, které měly být odměnou za naši práci, v určitém okamžiku začínají oslabovat. A taky proč věří, že své štěstí máme ve vlastních rukou. Že nevzniká z náhody, ale z každodenních rozhodnutí, která děláme.

Celý 3. díl druhé série podcastu Talks 21 si můžete pustit na Spotify, Apple Podcasts, YouTube nebo přímo zde na mém webu.

Co si z epizody odnést

• Štěstí je podle Darina součtem malých každodenních návyků.

• Podle harvardského výzkumu je kvalita vztahů a komunita, v níž žijeme, pro dlouhý a kvalitní život důležitější než strava, doplňky stravy nebo cvičení.

• Podle českého neurologa prof. MUDr. Martina Jana Stránského, M.D., má závislost na sociálních sítích podobné dopady na mozek jako závislost na heroinu.

• Pohodlí moderního světa se v určitém bodě může obrátit proti nám a oslabovat nás.

• Bolest, riziko a výstup z komfortní zóny patří ke zdravému životu.

• Skutečná změna začíná v okamžiku, kdy přestaneme čekat, až ji udělá někdo jiný.

• Jedním ze základních pilířů štěstí je podle Darina cítit, že to, co děláme, má smysl.

https://www.youtube.com/watch?v=BYItfYeVuvQ

Kde hledat skutečné štěstí

Náš rozhovor jsme otevřeli otázkou: co je to vlastně štěstí a jak ho dosáhnout? Darin vnímá, že štěstí není stav neustálé euforie, ale spíše hluboký vnitřní klid a vyrovnanost. Není to něco, co se nám jednoho dne náhodou stane, ale součet malých každodenních návyků a vědomých voleb. Své štěstí tak podle Darina máme do značné míry ve vlastních rukou.

V této souvislosti jsme se dotkli i tématu peněz. Sám z vlastní zkušenosti vím, že v rovnici štěstí hrají svou roli, ale jen do určité hranice. Shodli jsme se, že ani nadbytek prostředků není zárukou spokojenosti. Podle mě pokud člověk není vnitřně ukotvený, ani výhra v loterii mu štěstí nepřinese. Větší zdroje totiž přirozeně znamenají i větší zodpovědnost a pro někoho, kdo postrádá vnitřní klid, mohou být spíše břemenem.

Na co se tedy podle Darina soustředit? Spokojení lidé napříč různými kulturami, které se svým týmem pro novou dokumentární sérii zkoumá, sdílejí několik společných prvků. A jedna konkrétní věc v těchto systémech svou důležitostí výrazně překonává všechny ostatní – o co přesně jde, se můžete dozvědět, pustíte-li si náš rozhovor.

Proč nás pohodlí oslabuje

Na otázku, co stojí za apatií dnešní západní společnosti, mi Darin nabídl pohled, který popisuje i ve své knize Fatal Conveniences. Pohodlí, které jsme po generace budovali jako odměnu za naši práci, se v určitém bodě přehouplo na druhou stranu. Místo toho, aby nás osvobozovalo, nás, jak říká Darin, začalo oslabovat.

Sám pozoruji, že máme všechno na dosah ruky, a přitom postupně ztrácíme schopnost vyjít ze své komfortní zóny, čelit riziku nebo se ozvat, když je to potřeba. Zajímavou paralelu nabízí experiment s myšmi, o kterém jsem v rozhovoru mluvil. Když pro myši vytvoříme ráj – plný jídla, bezpečí a žádných hrozeb – za dva roky se celá kolonie zcela rozloží. V absolutním dostatku totiž vyroste generace, která ztrácí zájem o rozmnožování, ochranu slabších nebo jakékoliv sociální vazby. Tyto myši jsou naprosto apatické, izolují se od ostatních a jediné, co celé dny dělají, je, že posedle pečují o svůj vzhled a čistí si kožich. Navenek jsou sice zdravé, ale uvnitř sociálně úplně prázdné, což vede k postupnému zániku celé populace.

V určitém smyslu se to podle mě může dít i nám jako lidem. Mnoho původních kultur to dobře vědělo. Indiánské kmeny například měly přechodové rituály, kdy mladí muži museli projít bolestí a čelit svému strachu, aby skutečně dospěli. O síle těchto rituálů a o tom, jak nám dnes v moderní společnosti chybí, jsem mluvil i v jednom z předchozích dílů Talks 21 se svou ženou Lilií Khousnoutdinovou.

Tento fenomén má i svou hlubokou biologickou rovinu. Jak v epizodě zmiňuji, podle českého neurologa prof. MUDr. Martina Jana Stránského, M.D., má například závislost na sociálních sítích podobné dopady na lidský mozek jako závislost na heroinu. Moderní vymoženosti tak neútočí jen na naše pohodlí, ale přímo na naše rozhodovací procesy a svobodu úsudku. Cesta ven přitom existuje a často začíná prostými věcmi. Návratem do přírody, hlubokým hovorem s blízkým člověkem místo dalšího večera u obrazovky nebo pohybem, který nás vytrhne z pohodlí. Sám s dětmi rád chodím bos po skalách. Pohyb je základ.

Bolest, krize a růst, který z nich přichází

S Darinem jsme se dotkli tématu, ke kterému se v Talks 21 vracím opakovaně – bolest a krize jako součást zdravého života. V rozhovoru s Danielem Pinchbeckem jsme mluvili o iniciaci, která v moderní společnosti většině lidí chybí. S Uriou Tsurem o práci s hlasem jako cestě k hlubšímu sebepoznání. A teď s Darinem o tom, proč nás komfort sám o sobě nikam neposouvá.

V tom se s Darinem shodujeme. Bez setkání s bolestí těžko doceníme to, co máme. Několikrát se mi potvrdilo, že v životě potřebujeme cítit i mínus, abychom rozpoznali plus. Někdy stačí jen náznak, krátký záblesk něčeho těžkého, abychom začali vidět věci jinak. 

Kdy jste naposledy sami zažili moment, který vám obrátil pohled na svět?

Poslechněte si 3. díl 2. série Talks 21

Náš rozhovor s Darinem otevřel ještě řadu dalších témat. Sdíleli jsme v něm, co konkrétně se odehrálo v devíti měsících po mém vážném lyžařském úrazu v roce 1999. Darin vyprávěl o setkání pod mangovníkem v Keni s babičkou bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a o projektu, který přinesl čistou vodu pěti set tisícům dětí. Bavili jsme se i o zemích a kulturách, které se svým týmem objíždí pro novou dokumentární sérii, a o komunitě, kterou kolem ní s týmem buduje. Více o projektu najdete na roadtohappy.net.

Celý rozhovor si pak můžete pustit na Spotify, Apple Podcasts, YouTube nebo přímo zde na mém webu.